68.den

...tak tohle ja taková naše krabice vzpomínek z "mládí"...
...dneska je to 19 let, co jsme měli s Tomem první rande...je fakt, že se o to Tom snažil už pár dní předtím, ale já se nechala od maminy zapírat, až se jednou naštvala a řekla ať si to jdu vyřídit, že ten kluk k nám chudák pořád chodí...popsala mi ho jako vysokýho hubenýho blonďáka a já nikoho takovýho neznala...vysokej a hubenej teda byl, ale blnďatej byl naposled ve 3 letech... :o)...když jsem viděla, kdo za dveřma stojí, tak se mi ulevilo, že to není vlastně nikdo cizí...s Tomem jsme byli táborová láska z 5. třídy, ale pak už jsme se neviděli, i když jsme žili ve stejném městě...zahlídla jsem ho až po revoluci na schůzce skautů, kdy jsme tam oba šli ze zvědavosti a pak se příhlásili jako vedoucí malejch dětí, já k holčičkám a on ke klukům...ani jsem nevěděla, že mě poznal, já jeho teda jo... zjistil si, kde bydlím a přišel....a vlastně už neodešel... :o))...
...v krabičce jsou dopisy co jsme si psali jen tak... nebo když jsem byla o prázdninách u táty na chalupě... nebo se pohádali... nebo když byl na vojně...mám tam i dopisy, co jsme si psali po táboře, kde jsme se poprvé zaláskovali... pohledy...mám tam obal od čokošky, co mi kdysi přivezl, kamínky z vandrů, kde jsme spolu byli, usušené růže, oříšky,ustřižené moje vlasy, lístky z akcí a koncertů, účtenka za večeři z mojí první výplaty, diář z roku, kdy byl na vojně a já si odškrtávala každej den a těšila se až se vrátí...je to malá krabice, ale je tam toho docela dost...