...přiznávám, že jsem to dneska pěkně odflákla...ale zase můžete nakouknout do míst, kde pracuju...dnes se nám jako zázrakem podařilo propustit skoro všechny pacienty a já si tak mohla vyfotit jeden ze dvou pokojů...je jasné, že do rána prazdné nezůstanou, protože u nás nevíme dne ani hodiny, kdy bude další příjem...
pondělí 31. března 2008
52.den...31.3.2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
10 komentářů:
tfuj tfuj tfuj....ať tam už nikdo neleží!
bylo by super, kdyby jsi tuhle fotku mohla dělat co nejčastěji :) zaveď si z toho rituál, pokaždé, když bude pokoj prázdný hod fotku na blog :) třeba to tím přitáhneš :)
No tak tenhle pohled moc ráda nemám. Ale fotka dobrá. Jen buď ráda, že to nefotíš z té postele....
clovece fuuuuj. Mas muj obdiv, ze tam dokazes pracovat, to ja bych nezvladla. Na jakem jsi oddeleni? Ja bych pokazdy brecela, kdyz by byl nekdo vazne nemocnej :-(. No holt nekdo by brecel pred tridou plnou pubertaku :-)
uf, klárko, klobouk dolů.. za to, že tam pracuješ, a za to, že přesto kde pracuješ tvůj mozek furt jede...
Klaris hezkej pohled :)
... teda protože jsem taky z oboru,tak se mi to líbí :)
tady jsem si to taky malinko užila,ale moc si toho nepamatuju,lepší je ležet na zahradě
máš skvělé, naplnující povolání, můj obdiv k tobě stále roste :-)
I já smekám před každým, kdo dokáže pracovat v nemocnici ... ať už jako sestřička, doktor nebo jako ošetřovatelka či zřízenec ...
Tak ať zůstane dlouho prázdno...Máš můj obdiv, že tuhle práci zvládáš..
Heryb
Okomentovat