215.den

...ráno jsme dorazili do přístavu odkud máme vyjet na oceán za delfíny...loď, takovej větší nafukovací člun s pevným dnem, nás vyzvedává na čas, loď je pro 12 lidí, nás je zatím jen 5 a tak jedeme do vedlejšího Alvoru pro další lidičky...prvních 5 minut to na lodi příjemně fouká, ale pozdějí, když nabereme rychlost na otevřeném oceánu začínáme umrzat...jedeme rychlostí 50km/h asi 18 km od pobřeží...je to docela strašidelný, taková lodička a kolem jen širý oceán...je fakt zima, ruka mi přimrzá k foťáku, vlasy mám natupírovaný jak "žena za pultem", Matymu se postavilo číro, který už nebylo skoro znát, že má, loď skáče na vlnách jak divoká, fakt bomba...ti dva "námořníci", co s námi jeli věděli proč mají zimní bundy a my turisti všichni v tílkách a kraťáskách cvakali zubama...najednou jsme v dálce zahlídli skočit delfína,plujeme blíž...na radu námořníka nefotím přes display, ale prostě cvakám souvisle na slepo...najednou jsou delfíni všude kolem na nás, skáčou , plavou, hrajou si, předvádí se, pod lodí, vedle lodi, prostě všude...je to neuvěřitelný, všichni vejskáme jak malý děti, stačí víc natáhnout ruku a dali by se pohladit....dokonce jsme zahlídli dvě žraločí ploutve, spíš ploutvičky, ale čert ví jak mohli být velký nebo kde měli rodiče, z toho jsem už tak dobrej pocit neměla...asi po 20 minutách pozorování delfínů se vracíme zpátky...výlet to byl drahej, ale stál za to...
...po návratu na pevnou zem se stavujeme na oběd v Mekáči na Matyho přání...a pak vyrážíme autem na východ...zastavujem kdesi a kluci jdou na malý průzkum, najdou místo, kde mladí Portugalci skáčou ze skal do vody...vyrážíme dál, zastavujeme v Carvoeiru a jdeme se svalit na pláž, já do stínu, kluci opět do ledových vln oceánu...večer jedeme do Alvoru, projít se jeho uličkama plných krámků a hospůdek...