205.den

...tak dnes ráno jsem si přispala ze všech nejdýl a čekala na mě hotová snídaně...příjemná věc...a pak Toma napadlo vyrazit na houby, tak jsme naložili i jednu babí a jelo se...byla to bída největší, kde nic tu nic, sucho, no prostě otrava (naštěstí né z hub :o))...no a po obědě jsme si varzili na prochajdu, na zmrzku a na hřiště...poslední prázdninová nedělě...je to hrůza jak rychle to uteklo a máme před sebou druhou třídu...

204.den

...tak dnes se nám konečně vrátil Maty domů....čekali jsme jak kluci vyskáčou z autobusu, ale ono nic...asi toho měli dost a byli unavení...a to je čekal ještě přátelák...takže jsme si domů odnesl jen kufr plnej špinavejch hadrů a Matyho nechali s ostatními kluky...vrátili jsme se na zápas, který prohráli, bylo znát, že toho po tom týdnu mají plné kecky nebo spíš kopačky :o))...večer jsme si vyrazili na pizzu a půjčili si film na DVD...

203.den

...tak dnes jsem se dala do úklidu Matyho stolu, školních věcí, desítek výkresů a blbinek co si pořád schovává...a taky jsem se pokusila mu vydrbat aktovku...jen nevím jestli stačí uschnout, protože počasí je nepříznivé těmto počinům...
...jinak skoro celý týden zprávy od Matyho veskrze žádné, prostě tam není signál....ale zítra se nám konečně vrací, tak se na něj už moc těšíme...jen je po návratu čeká ještě jeden přátelák a pak odpoledne už bude jen náš...

202.den

...Tomův kolega nám přivezl z Maďarska čabajky, dali jsme je trošku proschnout....ale tá vůně je k nevydržení....kdykoliv vlezu do kuchyně nebo jen do obýváku, praští mě to přes nos....voní naprosto úžasně...

201.den

...dnes jsme si daly srazík v Kladně s Norreen, další duší z Projektu...samozřejmě jsme měly foťáky a strávili hodinku u medvědů, kde jsme se snažili vyfotit medvědy Martu a Míšu a pak taky vodu voděnku...přiznávám, že mě to nešlo, fotky jsou celkem všechny na smazání, ale bylo to prima...a ta kávička se zmrzlinkou (a salátek) pak jakbysmet... :o)

OCENĚNÍ BLOGU

...dnes jsem zcela nečekaně dostala toto ocenění mého blogu od Ajky75, jsem velmi mile překvapená a moc děkuju, že si z toho množství blogařek vybrala zrovna mě...
...a tak jako ona, pošlu ocenění dalším třem, které jedou v projektu 365 a rády fotografují...jako první by to byla Lucka 73, ale vím, že dostala toto ocenění od Ajky75 jako já, takže vyberu další...
...jako první je to Lencula, mám moc ráda její fotky a ráda chodím k ní na blog...
...další mojí fotonetokamarádkou je Petja, má skvělé nápady na fotky a nový foťák, tak se máme na co těšit...
...a do třetice jsem si vybrala Ibu, má krásné děti, které moc hezky fotí, stejně jako krajinky a makra...

200.den

...den číslo 200...pěkný číslo...pěknej den...včera vyšel první pokus a dnes i druhej, tak na tom asi něco bude... :o)

199.den

...tak dneškem mi končí leháro a zítra mažu zase do práce...mám hned 3 dvanáctky za sebou a dva dny a dvě noci se budeme s Tomem v bytečku jen míjet a ani se nepotkáme...vlastně jo, já si do postele ráno zalezu a on z ní bude vylejzat... :o))

198.den

...dopoledne jsme si šli každý po svém...odmítla jsem jet někam na kole, tak jel Tom sám a já vyrazila na brusle...odpoledne jsem byla odejit od compu,tak jsem si zalezla do koupelny a blbla s foťákem...
...volala jsem Matymu, nebyl zrovna na blízku a prý je dnes v pohodě, stejně si myslím, že ještě začne bulet a bude chtít telefonovat...

197.den

...dopoledne odjel Maty na fotbalové soustředění, odjížděl s úsměvem, protože viděl své kámoše, po kterých se mu už stýskalo...my si odpoledne vyrazili na kolech na kafčo ke Katce a pak cestou zpátky jsem musela absolvovat trochu delší cestu, v rámci hubnutí... :o(...
...večer volal Matýsek, je tam blbej signál, každou minutu nám to vypadlo, ale opět tam brečí a chce domů...to bude dlouhej týden...

196.den

...dnes, těsně po půlnoci jsem vyndala foťák, stativ a vylezla v pyžamu na balkon fotit měsíc,.....prostě mi to nedalo a musela jsem vyzkoušet manuální nastavení doporučované Luckou...a zdá se, že to vyšlo...
...Maty dorazil odpoledne domů...s chutí se zakousnul do štrůdlu, kterej si objednal a během pár minut mu vypadl jeho sedmý zub...už se mu pár dní kýval a on se bál, že to bude bolet...a najednou byl venku, takže máme o problém míň...na véču jsme jeli podle přání do Mekáče a pak si půjčit film...kufr mám zabalenej a zítra nám zase odfrčí na týden pryč...

195.den

...dnes mi dorazila návštěva, Andy s Tobíkem, ...daly jsme si oběd, kafčo a vyrazily s Tobíkem na hřiště...myslím, že se mu tam líbilo a užíval si to po svém...samozřejmě jsme celé odpoledne prokecaly...jen je škoda, že tu nebyl Maty...mmch, opět dnes neměl potřebu nám zavolat, což je dobře....a zítra odpoledne už ho budeme mít doma...musíme si ho užít, protože v sobotu ráno odjíždí na fotbalové soustředění...a to bude asi problém, prostě se mu tam nechce...ale jemu se nechce nikdy nikam a pak bývá spokojenej, ale ustejskanej....

194.den

...tak dnešek byl ve znamení úklidu...zítra dorazí návštěva z Říčan, tak aby měli kam šlápnout...navečer jsme zajeli s Tomem ještě nakoupit a já pak musela ještě v devět hodin žehlit košili, grrrrrr....a schválně jestli poznáte, co dělal Tom... :o)
...Maty dnes volal....byl na motokárách...vypadá to na spokojenost na všech frontách...i počasí jim zatím vychází...

193.den

...nesnáším párování ponožek....Tom má všechny černý, já mám všechny bílý....jen ty Matyho barevné mi zatím tolik nevadí a občas si to už musí udělat sám...Tom vydrží tak 2-3 dny odebírat z hromady a pak už frfňá....pokud přijde na návštěvu mamina, tak to hodím na ní, ale když to mám dělat já, tak z toho mám osypky...nadhodila jsem toto téma na dizkuzi BC a zjistila, že je nás většina co s tím bojujeme....a to nemluvím o tom, že ty ponožky někdo žere a zůstavají tzv. samotářky...
...Maty volal, měl dnes splín kvůli soustředěnění na které odjíždí v sobotu a vůbec se mu tam nechce...ale jinak se mají na Macháči všichni dobře...

192.den

....dnes je kásný letní den...mám dovču, jsem doma sama, tak jsem si šla zabruslit...dala jsem 20 koleček á 560 m a tím překonala své dosavadní maximum...cestou doo krámu jsem si vyfotila tento strom, kolem kterého chodím skoro každý den...nevím proč, ale líbí se mi...líbí se mi jak je svěže zelený, rovný a má krásný tvar...
...Maty se má s dědou a babí na Macháči skvěle....ani neměl čas a potřebu nám zavolat, což je dobře...

191.den

...konečně....hned ráno vyrážíme směr Rakousy, je hnusně, mlha, zima, pořád prší....ale jedeme si pro Matyho a Adélku...Maty k nám běžel obrovskými skoky, odhodil batoh a skočil na Toma se slzama v očích...bylo to jak z filmu...slzičky úlevy a radosti, že nás vidí...ještě se společně vyfotili a rozloučili a jeli jsme k dědovi je vydrbat a přebalit do kufrů čisté věci, protožeještě dnes je čekal přesun na Macháč, kde budou s dědou a babičkou do pátku...tam se odpolední loučení obešlo bez slziček....večer volal děda, že Maty chce pořád jíst( asi mu na táboře vyhládlo nebo na něj přišlo jeho žravé období :o))a už si vedle v chatě našel kámoše....tak snad to tam proběhne všechno v klidu....

190.den

...odpoledne jsme vyrazili k tátovi do Jablonce...zajeli jsme si do Liberce na nákupy a konečně si vybrali novou mikrovlnku (od vánoc)...a večer se papalo a popíjelo a já si skoro o půlnoci vzpoměla, že nemám fotku, tak jsem vyběhla a v kuchyni cvakla flašku s rumem, která vzala skoro za své....
...a zítra ráno už si jedeme pro Matyho...je to z Jablonce jen pár kilometrů...moooc se těším...

189.den

...dnes byl celkem vyjímečný den, dali jsme si s Tomem spicha na Zličíně, prolezli pár obchodů a pak si vyrazili do kina...sami, jen my dva....to už se nestalo určitě víc jak rok, možná dva...Tom vybral muzikálovou komedii Mamma Mia!...přiznávám, že tak jak se mi na tehle film nechtělo, tak jsem z něj byla nadšená, ..skvělá Meryl Streepová a celé herecké obsazení a hlavně celý příběh se odehrával na řeckém ostrově, který tvořil moc příjemné pozadí celého jednoduchého příběhu....prostě jsme se skvěle bavili....film můžu doporučit, pokud se chcete zasmát a nepřemýšlet....fotka je z večerní upršené cesty domů...

188.den

...tak tohle se na mě ráno vysypalo ze schránky...no není to úžasné???...i slzu jsem musela zamáčknout....už se na to naše zlobidlo strašně těším....

187.den

...tak tenhle plyšák se Matymu už nevešel do kufru a zůstal s námi doma...Matýsek mu oblíknul své oblíbené tričko, které je mu už malé a posadil ho v obýváku na gauč to ráno než odjel...slíbila jsem mu, že tam na něj bude čekat...tak čeká a kouká s námi na telku :o))
...zprávy z tábora:....maty měl zase splín,chtěl nám zase volat, ale večer řádil na diskotéce jak o život a zrovna, když jsem mluvila s vedoucí, tak mi hlásila, že běží okolo ní s nějakou holčičkou do chatičky.... :o)))

186.den

...ráno poprvé otvírám oko v 8 hodin, když Tom vstává do práce a odjíždí....ale pak znovu upadám do bezvědomí...podruhé se probouzím a zjišťuju, že je 10:30...nikde nikdo, všude ticho...na to, že spím v obýváku, v centru dění to je dost divné...ale všimla jsem si, že za dveřma už šmírují kluci, tak vstávám...mám svátek a pěkně si ho užívám...Petja mi připravila snídani až na stůl a dala krásnou keramickourybičku...od Andy s Kubou tam mám kytičku a malé sluníčko...pípá mi jedna smska za druhou...v poledne se vrací Andy s prckama, ráno s nima odjela, abych mohla spát (díky)...jde je uspat a lehnout si s nima a my s Petjou bereme ty dva nejstarší na náměstí na zmrzku...hezky jsme si pokecaly, navzájem se nafotily a vrátily k Andy...Tom přijíždí o něco později, nebo ho šéf poslal domu, když ho po ránu viděl :o))...loučíme se, jsem ráda, že jsem je všechny viděla...večer na skypu ahoj :o))
...na tábor se dnes nemůžeme dovolat, asi nás už mají plné zuby...ale večer mi ségra vyřizuje vzkaz, že Maty dnes opravdu neplakal(myslím, že u toho spíš nebyl viděn) a že nás druhý den prozvoní z tábora až nebude Maty nablízku...

185.den

...chvilku jsem si schrupla po druhé noční a vyrazila směr Praha...Na Chodově mě vyzvedla Andynka a jedeme k nim do Říčan, kde už čeká Petja, další netová kámoška...je to takovej náš malej srazík...večer už jsme všíchni ( i chlapi) a užíváme si skvělé, Kubou a sekerkou míchané mojito a masové fondue...nejdřív odpadli děti, pak Petja s Andy a nakonec jsem se pokusila odpadnout i já(měli jsme ustláno v obýváku), ale kluci si měli stále co povídat a přestalo je to bavit až kolem 5 ráno, takže jsem si dala takovou malou třetí noční :o))...jo a večer jsme volali na tábor, Maty je prý v pohodě a vůbec dnes nebrečel...za 15 minut telefon z tábora, že se to zakřiklo a on hrozně brečí a chce s námi mluvit...takže vedu skoro půlhodinový hovor se vzlykajícím Matym, kterého nemůžu ani pohladit, ale snažím se ho uklidnit, vysvětluju, že táta pro něj nepřijede, já autobusem taky ne a taxík by byl moc drahej...postupně se uklidňuje a přestává plakat a slibuje, že už brečet nebude, protože za odměnu má slíbené "tlusté" boty (skejťácké)...

184.den

...po noční a před noční, tudíž den celkem na prd....Maty je druhý den pryč a já pořád myslím na to co dělá a jak moc brečí...jedu zachránit Katku na čerpačku, blokla si záda a dobrovolně přistupuje na injekci...tak jsem jí to tam lupla a Tom fotil,....ale nedám to sem :o))...dám sem radši brusle, které jsem nazula po dlouhé době (taky vypadají stále jako nové) a dala si s Tomem pár koleček na in line dráze...no, asi se budu muset víc snažit, aby mě nevyměnil... :o)....večer jsem volala na tábor a zjistila, že maty nezklamal a brečí...ach jo...

183.den

...tak a je to...Maty odjel na týden na svůj první tábor...ráno vstal s úsměvem, byl v pohodě, překvapivě to neřešil, nefňukal, ani nebrečel....ještě jsme stačili chvilku koukat na olympiádu a zahlídnout první zlatou medaily pro Českou republiku... a pak naložit a jet k busu...čekal tam jen jeden bus, což mě zaskočilo, pak jsme zjistili, že jede jen 21 dětí, takže to bude velmi malý, ale o to snad lepší tábor....taková větší rodinka....dokonce bude Matýsek s Adélkou v jednom oddílu, což je moc dobře...Matyho kámoš Tomášek(spolužák a soused v jednom) dorazil na poslední chvilku, Maty mu držel v buse místo...pořád byl celkem veselej a v pohodě, žádná scéna se nekonala....a pak se autobus začal rozjíždět, Maty byl otočenej dovnitř a na nás se otočil v poslední chvíli...jeho výraz pořád vidím před očima a nevím co si o něm myslet....otevřená pusa a vytřeštěný oči....tak buď to byl výraz děsu nebo si dělal srandu a ksichtil se....prostě to nevíme a dozvíme se to až za týden...možná...už teď mi začíná být smutno....

182.den

...takže je tu večer... Maty má sbaleno na tábor, kufr zavřenej, spacák připravenej a baťůžek plnej plyšů....zvládá to překvapivě dobře, přišla jsem večer z práce a on měl skvělou náladu...vydržela mu celej večer....i když jsem s ním probírala co má v kufru , tak ho to nerozhodilo....ani jedna slza, ani žádnej smutek......asi si to šetří na zítra k busu....mám z toho strach, to zase bude scénička....před chvílí usnul u Spajdrmena, tak snad se mu nebude zdát o pavoukách....

181.den

...jelikož mi Tom v pondělí v noci projel celý blog, od posledního k prvnímu dni a oznámil mi, že to se mnou jde z kopce, protože moje poslední fotky jsou o ničem...což vím sama moc dobře, prostě nebyl čas a ani žádnej nápad...takže dnes jen v rychlosti proběhl malej hokus pokus, kterej vyšel úplně jinak než jsem myslela, ale dám ho sem, abych nemusela zase fotit Matyho nebo jídlo.....což by ani nešlo, protože tu žádný není... na véču chceme zajet do Mekáče až se Maty vrátí z chalupy a Tom z práce...

180.den

...Maty ráno odjel na chalupu s dědou a já se dala do praní...nám ty hadry sem snad někdo nosí, to není možný, že mám pořád co prát....při třetí pračce jsem slyšela jak v bubnu něco mlátí, přemýšlela jsem co to může být, žádná přeska a ani nic jiného tam není...jasno jsem měla po otevření pračky...jen si tam tak ležel a jeho výraz odpovídal víc jak hodinovému pobytu na kolotoči...:o)

179.den

...večer ve znamení karbanu....nasadit pokerovou tvář a jdeme na to...Matymu už Prší nestačí, tak se učíme poker podle návodu...

178.den

...dnes těžká nestíhačka...3 hodinové čekání v Motole mě připravilo o veškerou energii a chuť fotit...pak cesta domů busem metrem busem...nakoupit a zase mazat do práce, tentokrát na noční....Maty musel vyjímečně se mnou a Tom si ho pak vyzvednul cestou z práce...občas to jinak prostě nejde...takže jsem nafotila z nouze pár fotek doma a nakonec vložila svůj náramek koupený letos na Krétě...ta chlupatá ruka je prosím moje, jsem jak ty mouchy focený na makro... :o))

177.den

...zase mám denní, kluci mají před sebou druhý den na raftu a pak cestu domů...až večer se scházíme doma a obratem vyrážíme popřát Agu na Valdek k jejím 7. narozeninám...dostala plno dárků, ale největší radost měla samozřejmě z mobilu (což těžce nesl Mates, kterej ho zatím nemá) a učila se psát smsky, takže jsme všichni nějakou dostali a museli hned odepsat...takže ještě jednou Adélko, všechno nejlepší...

176.den

...mám zase pracovní víkend...kluci tedy vyráží na výlet sami...ráno odváží tátu do Prahy a pak se sráží s Jandovic a vyráží směr jih...čeká je raftování na Vltavě, což jim moc a moc závidím...jelikož mělo jít původně o pánskou jízdu, stává se s Andynky Igor (chudák holka :o))...focení teda nechávám na Tomovi, protože já toho v práci moc nenafotím...za dnešek zdolali úsek Vyšák-Rožumberk a všichni přežili ve zdraví, ostatní vím jen z vyprávění...

175.den

...mám volno, Maty vyspává ve svém krásně chladném pokoji, táta už stojí zase v kuchyni a vaří svíčkovou...už od rána začíná být zase vedro, okna jsou na východ a slunce svítí o 106...a protože dnešní naplánovaná véča v restauraci odpadá pro neúčast tátovi manželky, domlouvám se s Katkou-ségrou, že přijedeme odpoledne k nim, děti budou v bazénu a my pak grilovat...tátovi to nedá a nakupuje maso a připravuje svoje super karboše se sýrem na gril...už cestou na Valdek máme v zádech mraky a předpověď hlásí kroupy a déšť....a opravdu, tentokrát to vyšlo, jen co jsme rozdělali gril, přichází vítr a déšť, ale my se nevzdáváme, na prádelní šňůry rozevíráme slunečník přímo nad gril, pak přinášíme houpačku se stříškou, další slunečník, nafukovací matraci z bazénu a nakonec ještě třetí slunečník...po dopečení posledniho karboše déšť ustává a naše cikánské ležení je tedy zbytečné...necháváme slunečníkuy proschnout na zahradě a s nacpanými pupky odjíždíme domu....táta dodělává ještě polívku a vaří bramborový knedlík...mám narvanej mrazák k prasknutí a táta je spokojenej, že mohl vařit...kolem půlnoci odpadám do postele, ráno vstávám po 5 h do práce a nechávám chlapy u telky...