186.den

...ráno poprvé otvírám oko v 8 hodin, když Tom vstává do práce a odjíždí....ale pak znovu upadám do bezvědomí...podruhé se probouzím a zjišťuju, že je 10:30...nikde nikdo, všude ticho...na to, že spím v obýváku, v centru dění to je dost divné...ale všimla jsem si, že za dveřma už šmírují kluci, tak vstávám...mám svátek a pěkně si ho užívám...Petja mi připravila snídani až na stůl a dala krásnou keramickourybičku...od Andy s Kubou tam mám kytičku a malé sluníčko...pípá mi jedna smska za druhou...v poledne se vrací Andy s prckama, ráno s nima odjela, abych mohla spát (díky)...jde je uspat a lehnout si s nima a my s Petjou bereme ty dva nejstarší na náměstí na zmrzku...hezky jsme si pokecaly, navzájem se nafotily a vrátily k Andy...Tom přijíždí o něco později, nebo ho šéf poslal domu, když ho po ránu viděl :o))...loučíme se, jsem ráda, že jsem je všechny viděla...večer na skypu ahoj :o))
...na tábor se dnes nemůžeme dovolat, asi nás už mají plné zuby...ale večer mi ségra vyřizuje vzkaz, že Maty dnes opravdu neplakal(myslím, že u toho spíš nebyl viděn) a že nás druhý den prozvoní z tábora až nebude Maty nablízku...