185.den

...chvilku jsem si schrupla po druhé noční a vyrazila směr Praha...Na Chodově mě vyzvedla Andynka a jedeme k nim do Říčan, kde už čeká Petja, další netová kámoška...je to takovej náš malej srazík...večer už jsme všíchni ( i chlapi) a užíváme si skvělé, Kubou a sekerkou míchané mojito a masové fondue...nejdřív odpadli děti, pak Petja s Andy a nakonec jsem se pokusila odpadnout i já(měli jsme ustláno v obýváku), ale kluci si měli stále co povídat a přestalo je to bavit až kolem 5 ráno, takže jsem si dala takovou malou třetí noční :o))...jo a večer jsme volali na tábor, Maty je prý v pohodě a vůbec dnes nebrečel...za 15 minut telefon z tábora, že se to zakřiklo a on hrozně brečí a chce s námi mluvit...takže vedu skoro půlhodinový hovor se vzlykajícím Matym, kterého nemůžu ani pohladit, ale snažím se ho uklidnit, vysvětluju, že táta pro něj nepřijede, já autobusem taky ne a taxík by byl moc drahej...postupně se uklidňuje a přestává plakat a slibuje, že už brečet nebude, protože za odměnu má slíbené "tlusté" boty (skejťácké)...