10.prosinec - OSLAVA A OTRAVA

...Tom doool vyrazil na nákup ...já poklízela....po obědě přivezl Tom dort od Jíťi....je naprosto úžasnej, kouzelnej a 5ti kilovej ....Maty si přál Spongeboba a fakt se povedl....já napatlala pár chlebíčků a jednohubek...a pak Tom přivezl Agu, babí Lídu  a pozdějš dorazila i Jana s Honzíkem...takže mohlo dojít na sfouknutí svíček a předání dárků...
...Tom se při svážení hostů stavil na baráku....podlaháři dnes přijeli položit podlahu-POTŘETÍ!!!....přijel a říkal, že podlaha vypadá hrozně....velký spáry, konce jednotlivých dílů nerovný, přizvedlý...mě byl ojasný hned, že dvakrát rozebraná celá podlaha nemůže bejt jako nová....jsem otrávená, ale nemůžeme Matymu zkazit oslavu, takže to neřešíme...když všichni odešli, tak jsme se na barák zajeli podívat...když jsem to viděla, tak bych brečela....to je v prdeli tohle....taková prasečárna a takovejch peněz....ještě k tomu je podlaha slepovaná, aby u sebe držela, takže se dá už jen vylámat a zlikvidovat totálně...jsme fakt už nasraný....tohle tam prostě nemůže zůstat....takže v pondělí to budeme řešit oficiální cestou...tohleodmítáme zaplatit a mít to tam taky nechceme....radost mám z podlahy v ložnici, vypadá skvěle.....aspoň něco....je to jediná podlaha, která je udělaná pořádně...

1.září . ZASE TA ŠKOLA

...tak nám to zase začíná...dnes se ve škole Maty jen otočil a pak jsme zajeli do Prahy...potřebuje trochu oblíknout do školy....ale nic jsme nekoupili....pak jsme se stavili v OBI a Tom si koupil vrtačku....odpol jsme byli na zahradě a navečer jsem s Matym zaběhla k mojí kadeřnici, aby z něj udělala člověka...
...večer Maty připravil svojí první pizzu a moc se mu povedla....

23.srpen - JPRD: REKLAMACE

...odpoledne jsme strávili na Valdeku....děti byly v bazénu a my jsme kecali ve stínu....nakonec jsme zůstali i na grilovačku, které se ujal Pavel...masíčko měl výborný....pak přijel Tom, dneska byl na baráku kvůli reklamaci střechy....konečně přijeli borci ze Slovenka, z firmy, která tašky vyrábí....byl tam i náš střechař a další dva....byli tam 4 hodiny....Tom musel kropit a dokazovat, kde a jak voda prosakuje....nakonec mu řekli, že takovej test není průkaznej, protože je to extrémní kropení a né déšt a je to určitě vlhkostí z baráku....takže musíme do poloviny října měřit vlhkost v baráku a zapisovat jaký bylo počasí....uááááá

357.den - VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ....

...Tom už má dneska volno...hned ráno sjel na nákup a já pak mazala dokoupit ještě sama pár věcí...oba jsme dneska byli pilní jak včeličky...Tom uvařil polívku, udělal salát a já zadělala v pekárně a pak upekla vánočku a ještě strůdl...pak trošku poklidit a udělat místo pro stromek....ten ozdobil Maty večer, když už byla Teri v postýlce, aby ho měla ráno jako překvapení...zvládnul to úplně sám...šikula...a já pak ještě musela dobalit pár dárků, co jsem nestihlka přes týden, když Terinka spala přes den...

53.den - PIZZOVÝ ŠÁTEČKY

43.den - BAGELY

...Tom je pořád bolavej, tak na jeho přání peču BAGELY, poprvé, ale musím říct, že se povedly...k tomu jsem pekla pro Matyho bábovku, která se tentokrát nepovedla, vypadla z formy na 3 kusy...tak jsme jí jedli lžičkou....Maty tu měl zase na celý den Honzu, tak se nenudil a nebylo mu líto, že nejeli s Tomem lyžovat, jak si plánovali původně...já se odpol urvala a šla do města vyzvednout fotky...koupila jsem si knížku o focení a Tomovi novýho Browna...

11.den - ŠTRŮDL

...sněžení přestalo až dnes odpol....zůstalijsme doma, protože s kočárem se nedá a croozera tlačit jsem maminu nutit nechtěla....vyběhla jsem jen namalej nákup sama a musela jít po silnici, protože část chodníků prostě zmizela...

....upekla jsem pak štrůdl a večer ho začala, při pokusu ho nafotit, nenávidět...

 

357.den

...Terkínka mi dnes ráno udělala radost, když jsem jí ráno ukecávala u nás v posteli, aby ještě chrněla, řekla svoje první MÁMA....
...upekla jsme dnes vánočku...i když těsto nejdřív nevypadalo nic moc, krásně v troubě vykynula a vůbec se nesesypala....a dokonce i dobře chutná, i když není tak nadejchaná jak by měla být...
...Tom uvařil hovězí vývar s játrovými knedlíčky a udělal bramborový salát....
...odpol jsem si odběhla ke kadeřnici, Maty ozdobil stromeček a Terk si schrupla na balkoně...
...pak šli kluci na hokej a mě přišla kamarádka a sousedka Marta, aby mi pomohla s Terkínkou, když tu kluci nebyli....
...zítra ještě ráno upeču štrůdl a udělám pár chlebíčků a Tom osmaží řízky a Štědrý večer může začít....

350.den

....dopol jsme sněhem vyrazily na nákup zásob a odpol nachystaly nějaký jednohubky a chlebíčky na oslavu...postupně přicházeli malí i velcí a ve finále nás tu bylo 6 dětí kolem 9 let, 2 mimina a 8 dospělých...na náš mrňavej byt docela dobrý...Maty vyhlásil turnaj ve Stiga hokeji, tak měli kluci i chlapi o zábavu postaráno...
...Maty byl večer moc spokojenej, jak s dárkama, tak s oslavou...a já byla unavená jak nemluvně...zítra proběhne ještě druhý slavicí den s dědou a zbytkem rodiny...

320.den

...Maty už je zdravej, ATB dojedl už v neděli, ale ještě je doma, protože mají ředitelské volno...k obědu jsem nám udělala Club sandwich z kuřátka, které zbylo ze včerejška....moooc jsme si pochutnali a večer jsem ho dělala ještě Tomovi...

290.den

...po té strašlivé noci, jsem zůstala ležet dýl v posteli, Tom si Terez odnesl vedle...pak jsem vylezla na kojo, Terk to zalomila a já si znovu vlezla do postele...vstával ajsem a byla jsem bez teploty a i tělo už mě tolik nebolelo....k obědu nám Tom udělal skvělé Holandské řízky, které si už večer připravil spolu s hovězí a gulášovou polívkou co vařil....po obědě jsme společnými silami, i za pomoci Matyho dělali TIRAMISU....odpol dorazil na návštěvu děda a navečer šli kluci s kouskem Tiramisu k babí Lídě...večer pak Tom uvařil ještě kotletky na bylinkách a kuře na víně se smetanou....a Terez v posteli opět řve a řve a řve...to bude noc....ještě , že už nemám horečku a budu moct nějak fungovat.... :o(((

226.den

...Terkínku ta peřinka asi fakt omezovala...dnes se snažila dohnat všechno co zameškala a trénovala celej den otáčení přes pravý bok...nejdříve zůstavala na boku, ale pak na to přišla a točila se jak vrtule a cestovala po obýváku...občas někde narazila nebo ducla hlavou....
...odpoledne jsme měli rande se stejně starým Kubíkem a kámoškou Šárkou, dali jsme si venku kávičku a pokecaly a Terkis si pěkně schrupla...
...po návratu domů zase trénovala vrtule a já upekla hrnkovej koláč se švestkama, mmch. moc se mi povedl :o))
KOLÁČ: 2 polohrubé mouky
1 hrnek cukru
1 hrnek mléka
1/2 hery
2 vejce
1 vanilkový cukr
1 prdopeč

ŽMOLENKA: hera, hrubá mouka, cukr

a ovoce podle chuti.....dobrou chuť

170.den

...tenhle pátek byl trošku náročnej...hned ráno mě Tom odvezl do Motola na kontrolu, Terezka musela s námi...na štěstí jsou tam moc hodné sestřičky a vzali mě hned první...výsledek bude za měsíc a já si řekla, že to pustím z hlavy,nebudu na to myslet, nebudu se tím trápit, co se má stát to se stane a já se tím teď nechci užírat...chci si užívat sladkou Terkínku a držkatýho Matyho...
...po návratu domů mě čekala debordelizace bytu, pak jsem musela zabalit Matymu tašku, protože odpoledne odjížděl s dědou na celý víkend na chalupu...
...a navečer přijela švagrová Marcela s celou rodinkou okouknout Terezku a přivezli jí dárečky...
...a večer jsem konečně mohla zasednout k tomu nejlepšímu co mi dnes dorazilo...nový objektiv...Canon Objektiv EF 100/2.8 Macro USM...ale nebylo co fotit, tak jsem jen cvakala blbosti a mezi nima i tyčinky na stole...už se těším až s ním vyrazím ven...

168.den

...dnes jsem se konečně dokopala a ukuchtila jsem jahodový dortík se želatinou....Tom ho po mě chtěl už několik let a já se tomu dosud úspěšně bránila...teď už nebudu, protože jsem to zvládla a byl naprosto výbornej...nejaktivněji ho likvidoval Tom... :o))

116.den

...moje každovečerní droga....jak nemám víno, jsem nešťastná...

67.den

...večer jsme si s Matym dali jahůdky...já jen tak a on s cukříkem....ale není to vončo, jsou kyselý, nezralý, uvnitř tvrdý a bílý....prostě potřebujou sluníčko, stejně jako já....

51.den

...Maty dnes vypadá líp....zatím je bez teploty...chtěla jsem do něj dostat med, aspoň v čaji, ale nepovedlo se...tak jsem si s medíkem trošku pohrála...

47.den

...dnes jsem hned ráno pokračovala pokusy vyfotit jabko...nešlo mi to , tak jsem to zabalila, ale asi po hodině mi to nedalo a zkusila jsem to znova a jinak...a tohle je výsledek...

39.den

...tak dnes mám narozky...mám za sebou 36 let života...je to hodně nebo málo?...
...36let jsem dcera, sestra, vnučka...z toho 18 zdravotní sestra...10 manželka...8 let maminka jednoho syna a nyní podruhé těhu...prostě normální člověk...
...mám za sebou jeden rok PROJEKTU 365 a a je mi jasné, že k žádnému zdokonalení, jak jsem si před rokem myslela, nedošlo...ale není všem dnům konec, doufám...
...když se tak otočím zpátky, tak zjišťuju, že fotky a focení se prolínají celým mým životem...už jako malý prcek si pamatuju jak nás táta fotil a fotky si sám vyvolával, v koupelně a pak v paneláku, kde jsme bydleli, měl dole v jednom kumbálku svojí fotokomoru...pamatuju si krabičky od filmů, srolované negativy, barevné světla a to kouzlo, když máchal papír ve "vodě" a najednou se na něm začal objevovat obrázek...nesměli jsme otvírat dveře, když se tam zavřel...fotky dělal černobílé a v sepii a máme jich proto s Katkou-ségrou z dětství víc než dost...vlastě je to moje nejsilnější vzpomínka na něj než od nás v mých 5 letech odešel a naši se rozvedli...ale i pak jsme za ním a jeho novou rodinou pravidelně jezdili do Jablonce , vzpomínám si jak nás fotil svou Flexaretou zavěšenou u pasu a jak mi přišlo divný, že kouká dolů a ne na nás...
...další vzpomínka se vztahuje k foťáku po dědovi, byl to Zenit (stále ho tu mám), byl kovovej, těžkej a byl v koženém oranžovém pouzdře...mamina mě s ním nechávala hrát a já chodila důležitě po bytě a "fotila"...milovala jsem zvuk spouště a nedovete si představit tu radost, když jsem přišla na to, jak se natahuje samospoušť...a pořád jsem koukala jak vypadá uvnitř a zkoumala tu černou roletku před objektivem... :o)
...dále si vzpomínám, jak o jedněch vánocích, když mi bylo nějakých 12 let, dostala Katka foťák-Smenu a já jen radio...bylo to pro mě velké zklamání a brala jsem to jako zradu...strašně jsem jí ho záviděla a to svoje radio nenáviděla...později jsem si začala Smenu půjčovat a nafotila s ní svoje první černobílé fotky...fotila jsem na chalupě, školní akce, pak i Toma, první vandry a vodu...fotky jsem si dávala vyvolávat a i když jsou už vybledlé a některé zcela nečitelné, pořád je tu mám...
...mým prvním vlastním foťákem byl jakejsi bakelitovej noname, který jsem si koupila za svoje vydělané peníze...jela jsem ho koupit do Slanýho a poprvé začala fotit na barevný film...vydržel mi celkem dlouho...
...pak přinesl Tom z firmy celkem pěknej Olympus s trojnásobným zoomem, no to bylo radosti...fotil krásně...fotila jsem s ním Matyho i naši první mořskou dovolenou na Krétě...zároveň, když se Maty narodil přinesl Tom z práce první digitální foťák, taky Olympus, ale já mu nepřišla vůbec na chuť a odmítala s ním fotit...než zaostřil a cvaknul, tak byl ten správnej moment pryč...časem jsem ho vzala na milost a brali jsme ho i nadovču, tahala jsem foťáky oba dva...
...ke 30. narozeninám mi Tom připravil obrovské překvapení a dostala jsem od něj svého prvního Canona...klasickou zrcadlovku...byla jsem nadšená, fotil skvěle, ale fotila jsem jen na automat...
...od té doby co se narodil Matyáš, tak jsem fotila v jednom kuse...taky se nám všichni smáli, kam chceme všechny ty albumy dávat a ťukali si na čelo, když jsem si na 10denní dovču k moři brala 7 filmů po 36 snímcích...(teď jsem jich schopná na digitálu nacvakat třeba 1500, ale pak hodně mažu)...
...časem jsem díky počítači a internetu objevila kouzlo digitální fotografie a zatoužila po svém a lepším foťáku....pořídila jsem si Canon PowerShot A700 a zcela propadla focení a různým úpravám fotek v počítači...nejdřív to byl Zoner, pak Gimp a nakonec PS...
...loni jsem k narozkám dostala Canon Power shot s5 is a začala s Projektem 365...
...jsem ráda, když se některá moje fotka někomu zalíbí a nejvíc mě zahřeje na duši, když mi nějakou fotku pochválí Tom...není to moc často a o to víc to pro mě znamená...
...letos je na cestě moje první digitální zrcadlovka, opět Canon...snad dorazí a já se budu moct něco naučit...

...všem co mi přáli k dnešním narozkám moc děkuju...



...ráno jsem klukům udělala ke snídani moravské koláče a Tom nám upekl k obědu výbornou panenku v barevném pepři...

37.den (365)

...dnes mi přišla popřát( o pár dní dřív) k narozkám tchýňka a přinesla mi mimo jiné mou milovanou Gejšu čokoládu...dlouho se u nás neohřeje, protože je tak nehorázně dobrá, že by byl hřích jí tady skladovat... :o))