162.den

...dnes jsme si krásně přispali...nic nás nehoní, jsme už bez auta, tudíž odkazaný na pláž, moře, bazén a Georgipoulis...po snídani se přesouváme pod slunečník na pláž...kluci mě donutili opět přebrodit ledovou říčku, které obtéká pláž a vtéká do moře( mmch, přes řeku vede pár metrů od nás lávka, ale prý jí musím přebrodit, tak teda brodím :o))...je úžasně čistá, ale tak strašně ledová, že mám pocit, že nedojdu a nohy mi upadnou a ten celkem velký proud mi je odnese do moře...za říčkou jsou další řady slunečníků,víceméně prázdných na to že je sezóna v plném proudu...a hlavně je tam minimoře, jak mi tvrdil Matý, je to velká vyhřátá louže, která vznikla, když byly velké vlny a Maty jí brázdí na lehátku...tak teda chodím a fotím co se dá,po návratu na lehátka zjišťuju, že jsem celou dobu fotila na noční režim, proto se mi ty fotky zdály tak ledově svěží a celý do modra...no nic...střídáme se ve válení na moři na nafukovacím lehátku...odpoledne pak vyrážíme do uliček na oběd, já si dávám můj milovaný gyros pita (víceméně denně) a kluci si dávají gyros na talíř, samozřejmě nesmí chybět česnekový chleba a frappé...po obědě se jdeme poválet na pokoj, venku je vedro kolem 37 stupňů a v naší kobce je příjemný chládek...pak je na řadě bazén a později odpoledne opět pláž....zapadající sluníčko barví vše do zlaté barvy, tak se jdeme jen tak cournout po pláži...a pak už se ani nekoupeme jen se válíme a relaxujeme a Maty si užívá to ohromné pískoviště...na večeři jdu sama, kluci jsou přežraný z oběda...já sice taky, ale neodolám a aspoň malou porci musím ochutnat...večer nás čeká dokupování minidárků pro rodinku a pak zasloužený spánek...