338.den

...tak jak se to říká?...lepší nevědět?...sladká nevědomost?... je to tak....celou dobu jsem věděla, že to může dopadnout blbě, ale mohlo to dopadnou i dobře...jako vždycky předtím....bylo to 50 na 50...mohla jsem jít na operaci až v lednu, tak jak jsem si domluvila...mohla jsem prožít vánoce v klidu...mohli být v klidu všichni moji blízcí....mohla jsem ještě několik týdnů kojit Terinku...mohla, mohla, ale nemůžu...verdikt zněl jasně....těžké nádorové změny...nástup ve čtvrtek a operace v pátek...za týden touhle dobou už to budu mít za sebou....je to krátká doba na všechno co chci a musím zařídit a stihnout a moc dlouhá na to přemýšlet co bude dál....mám v hlavě hroznej zmatek....od rána, co mi volali z Motola, tady střídavě řvu a střídavě tupě zírám....strašně jsem brečela Tomovi do telefonu a držela Terinku v náručí a ona se na mě tak krásně smála....ještě, že ona netuší co se děje a může být šťastná, jak jen takové malé děťátko může být....horší je to s Matym...dnes se mu celé odpol vyhýbám, před ním těžko slzy schovám...
...je s podivem, jak jsem ale dokázala být klidná před maminou, která se tu odpol stavila s mikulášem pro děti...pohlídala je a já šla do města pro nějaké homeo na ukončení laktace a umělé mlíčko pro Terk...řekla jsem jí o tom všem těsně předtím než odešla, pořád jsem nevěděla jak na to...nejradši bych to zatloukla před celým světem nebo aspoň před celou rodinou, aby se netrápili, ale bohužel to nejde...mamina vypadala vyděšeně a já byla v klidu a mluvila jsem o tom tak klidně, jakoby šloo rýmu...jen co odešla, tak jsem se rozeřvala, vidět jí takhle ztrápenou není nic pro mě....
...asi píšu pátý přes devátý, mám v hlavě hroznej zmatek...chvilku nad sebou brečím a chvilku jsem odhodlaná to nevzdat, ale nevím nějak jak na to....jak vyhrát...
...je mi líto, že musím Terkínku odstavit...miluju ty chvilku, kdy se ke mě přitulí a přicucne a ručičkama mě škrábe a štípe nebo hladí nebo do mě buší...
...je mi líto, že zkazím Matymu oslavu narozenin, kterou měl mít příští víkend...
...je mi líto každé chvilky, kterou s nima nebudu...
...vydržela bych cokoliv, jen kdyby to mělo dobrej konec....
...možná ještě něco dopíšu, možná ne....noc je dlouhá a spánek se u mě asi moc neohřeje...